Po shlédnutí tohoto filmu se ve mě doslova škvařili myšlenky, jak tohle mohl Emmerich vůbec dopustit. Naprostá „zhovadilost“ velkolepých rozměrů. Ti z vás, kteří ho chtějí stejně vidět, doporučuji v půlce filmu, kdy vybouchne sopka v Yellowstonu, vypnout film nebo odejít z kina,  jinak si zkází chuť k jídlu.  Do té doby je film opravdu zajímavý, nepostrádá dramatičnost, velkolepé efekty, a skvělé výkony herců. I těch krátkých 10 minut Woodyho Harrelsona stačilo k tomu, aby byl hlavní postavou filmu. Naprostá blbost přichází v závěru, kdy vlna měřící jen „1 500″ metrů spláchne Himaláje. Ještě k tomu se přidá „amerikanismus“ a hrdinství Ejiofora v rocel geologického vědce, který diplomaticky přesvědčí ostatní národy pro otevření oněch noemových arch. Připadá mi to jako holá americká propaganda své ubohé demokracie. I když měl tento film velký potenciál, niž než 30 minut praskajících silnic, bortících se mrakodrapů a vybuchující sopky v tom nehledejte. Sex ani láska v čisté formě se tu nevyskytuje (kdo by se taky tomu u Emmericha divil), jen takový náznak kdy Ejiofor utěšuje prezidentovu dceru, která je emocionálně rozrušená z otcovi smrti.

Kdo příznivce katastrifikých filmů je to určitě jednička pro příjemný zimní večer u televize či PC.

Mé hodnocení: 3 z 5

autor: luk